CARLOS CASTANEDA - MAGICKÉ POHYBY
PŘEDCHÁZEJÍCÍ KAPITOLA - OBSAH - INFO - NÁSLEDUJÍCÍ KAPITOLA

 

ŘADA ODDĚLOVÁNÍ
LEVÉHO A PRAVÉHO TĚLA


Horká řada


PRVNÍ SKUPINA - DRUHÁ SKUPINA - TŘETÍ SKUPINA - ČTVRTÁ SKUPINA


Don Juan nás učil, že šamani dávného Mexika vnímali lidské bytosti jako složené ze dvou samostatně fungujících těl. Představa levého a pravého těla měla pro jejich šamanské aktivity zásadní význam. Toto klasifikační schéma však nevycházelo z intelektuálních představ, ani nemělo co do činění s logickými úvahami o možném rozložení hmoty v lidském těle.
Když mi don Juan vysvětloval své představy poprvé, vytasil jsem se s moderní biologickou koncepcí bilaterální symetrie, která je definována jako "Základní plán uspořádání těla, v jehož rámci mohou být pravá a levá část organismu podél středové linie odděleny jako dvě víceméně zrcadlově souměrné poloviny".
"Klasifikační schémata dávných šamanů," odpověděl don Juan, "šla víc do hloubky než závěry moderních vědců, protože byla opřena o přímé vnímání energie volně plynoucí vesmírem. Když lidské tělo vnímáme jako energii, je očividné, že není složeno pouze ze dvou rozdílných částí, ale hned ze dvou druhů energie, ze dvou vzájemně protichůdných a přesto se doplňujících sil, které působí vedle sebe a zrcadlí tak duální strukturu všeho, co ve vesmíru existuje."
Šamani dávného Mexika přiznávali každému z obou rozdílných proudů energie statut úplného těla, a proto o nich hovořili pouze jako o levém a pravém těle. Důraz kladli na tělo levé, protože je díky jeho energetické konfiguraci považovali za účinnější pro své šamanské cíle. Obě těla chápali jako proudy energie. Ten levý popisovali jako dravější a turbulentnější proud, který je zčeřen a který vystřeluje do okolí vlny energie. Kdykoli mi chtěl don Juan tuto vizi přiblížit, žádal, abych si představil, že levé tělo se podobá polovině slunce a že všechny sluneční protuberance probíhají právě v této polovině. Vlny energie vystřelující z levého těla jsou totiž velice podobné slunečním protuberancím, neboť vždy směřují kolmo ven z plochy, z níž byly vymrštěny.
O proudu energie pravého těla don Juan říkal, že na povrchu je zcela klidný. Jeho pohyb přirovnával k pohybu vody v nádrži, která se naklání sem a tam. Na hladině nevidíme žádné vlnky, ale voda neustále proudí v rytmu kolébavého pohybu a v hlubině krouží ve spirálách. Don Juan mě vyzval, abych si představil velmi širokou a klidnou tropickou řeku, na jejímž povrchu se voda sotva hýbe, ale pod jejíž hladinou se pohybují ničivé protiproudy. V našem každodenním světě se oba zmíněné proudy energie spojují v jeden celek - v lidské tělo, jak ho známe.
Oku toho, kdo zří, se však lidské tělo jeví jako koule. Pro čaroděje posloupnosti dona Juana šlo o důkaz, že pravé tělo představuje dominantní sílu.
"A co leváci, done Juane?" zeptal jsem se ho. "Jsou pro čarodějnické cíle vybaveni lépe?"
"A proč si myslíš, že by měli být?" odpověděl, viditelně překvapen mojí otázkou.
"Protože u nich je levá strana očividné dominantní," řekl jsem.
"Tenhle druh dominance nemá pro čaroděje žádný význam," odpověděl. "Ano, dominance levé strany se projevuje v tom, že mohou levou rukou šikovně vládnout kladivem. Mohou levou rukou psát. Mohou v levé ruce držet nůž a jde jim to velice dobře. Pokud rádi tančí, mohou velmi šikovně vrtět levým kolenem. Jinými slovy, mají v levé polovině těla rytmus, ale čarodějnictví nespočívá na tomto druhu dominance. Také leváky ovládá svým kruhovým pohybem pravé tělo."
"Ale má pro čaroděje leváctví obecně nějaké výhody či nevýhody?" zeptal jsem se, protože v mnoha indoevropských jazycích je leváctví spojováno s něčím temným a zlověstným.
"Pokud vím, není to ani výhodné, ani nevýhodné." řekl. "Rozdělení energie v obou tělech nezávisí na pravorukosti či levorukosti. Dominance pravého těla je dominancí energetickou, která byla objevena šamany dávných časů. Nikdy se nesnažili přijít na to, proč tato dominance existuje, ani se z toho nesnažili vyvodit filosofické závěry. Pro ně to byla skutečnost, a to velice zajímavá, kterou bylo možné změnit."
"Proč by ji měli chtít změnit, done Juane?" "Protože ten převládající kruhový pohyb energie pravého těla je nudnej až k zblití!" zvolal. "Ten kruhový pohyb sice bere v úvahu všechny události každodenního světa, ale dělá to v kruhu, jestli chápeš, co tím míním."
"Nechápu, done Juane." řekl jsem. "Každou životní situaci řeší lidé kruhovým způsobem," odpověděl a udělal rukou malý kruh. "Pořád dokola, dokola a dokola. Je to tenhle kruhový pohyb, který pořád táhne energii dovnitř a otáčí jí v dostředném pohybu. Za těchto podmínek nedochází k žádné expanzi. Nic nemůže být nové. Neexistuje nic, s čím by se uvnitř nepočítalo. Hrozná nuda!"
"Jak se dá taková situace změnit, done Juane?" zeptal jsem se. "Je příliš pozdě na to, aby mohla být skutečně změněna," odpověděl. "Už se stalo. Spirální kvalita bytí je tady a už tady zůstane. Ale nemusí být nepřetržitá. Pokud jdeme, musíme jít tak, jak jdeme, nemůžeme to změnit. Ale rádi bychom také někdy běželi, šli pozpátku nebo se vyšplhali po žebříku. Jenom jít a jít je velice efektivní, ale nemá to žádný smysl. Účast levého těla může učinit vitální centra pružnějšími. Když se místo kroužení třeba jen na okamžik zavlní, vnikne do nich jiná energie a to má překvapující účinky." Rozuměl jsem tomu, o čem hovořil, ale nikoli na rozumové úrovni. Pomocí lineárního myšlení to nebylo možné pochopit.
"To, že lidské bytosti začaly být samy sebou neskonale znuděny," pokračoval, "byl právě výsledek dominance pravého těla. Lidem ve vesmíru zbylo jedině hledání cesty ven z nudy. Vyřešili to tak, že se vrhli na hledání způsobů, jak zabít čas. Jediného zboží, kterého není nikdy dost. Ještě horší však jsou reakce na výše uvedené nevyvážené rozdělení energie. Tato nerovnováha má na svědomí divoké reakce lidí. Zdá se, že čas od času rodí bezmoc v lidském těle proudy energie, které vybuchují v projevech násilí představujících pro lidské bytosti patrně jeden z dalších způsobů zabíjení času."
"Ale jak je možné, done Juane, že čarodějové dávného Mexika nikdy nepocítili touhu přijít na to, proč k tomu došlo?" zeptal jsem se zmaten. Rozhovor o vnitřních proudech mě fascinoval.
"Nikdy na to nezkoušeli přijít," řekl, "neboť jakmile si tuto otázku položili, okamžitě znali odpověď."
"Takže oni věděli proč?" zeptal jsem se. "Ne, nevěděli, proč se to stalo, ale věděli jak. To je ale jiná věc." Tehdy mě v tom nechal, ale během naší známosti mi tento zdánlivý protimluv později vysvětlil.
"Vědomí je jediná cesta, která lidským bytostem umožňuje evoluci," řekl mi jednou. "Něco vnějšího, co souviselo s dravčími podmínkami vesmíru, naši možnost evoluce přerušilo, když se zmocnilo našeho vědomí. Lidé se stali obětí dravčí síly, která jim ve svém vlastním zájmu vnutila pasivitu, charakteristickou vlastnost energie pravého těla."
Don Juan naše evoluční možnosti vysvětloval jako pouť, kterou naše vědomí vykonává přes něco, co šamané dávného Mexika nazývali temným mořem vědomí. Toto temné moře vědomí chápali jako skutečnou vlastnost vesmíru, jako neměřitelnou látku, která proniká celý vesmír stejně jako mračna hmoty nebo jako světlo.
Byl přesvědčen, že dominance pravého těla, vzniklá nevyváženým promíšením levého a pravého těla, je výsledkem přerušení pouti vědomí. A že to, co nám připadá jako přirozená převaha jedné strany nad druhou, znamenalo pro čaroděje jeho posloupnosti poruchu, kterou se snažili napravit.
Tito šamani věřili, že rozdělení levého a pravého těla je možné harmonizovat, když adept rozšíří své vědomí, a že každé rozšíření lidského vědomí musí být podepřeno skálopevnou disciplínou. V opačném případě se bolestně dosažené rozšíření vědomí zvrhne v posedlost, která může způsobit cokoli. Od psychického vyšinutí až k energetickým poruchám.
Souboru magických pohybů určených výhradně k oddělení levého a pravého těla don Juan Matus říkal horká skupina a považoval ji za základní prvek výcviku šamanů dávného Mexika. Přídomek horká tato řada dostala, protože vzbuzuje větší turbulenci energie pravého těla. Don Juan o tomto jevu rád žertoval a tvrdil, že pohyby levého těla vyvolávají velký tlak na tělo pravé, které je od mládí zvyklé vládnout bez jakéhokoli omezování. V momentě, kdy se s nimi setká, zapotí se hněvem. Don Juan trval na tom, aby všichni jeho žáci neúnavně cvičili horkou řadu a využívali její agresivity k posílení slabšího levého těla.
V Tensegritě se tato skupina nazývá horkou řadou: dobře to vystihuje cíle Tensegrity, které jsou velice pragmatické i značně abstraktní. Jde v ní totiž jak o praktické využití energie k dosažení fyzické a psychické pohody, tak i o pochopení, jak se této energie dosáhlo. Při všech magických pohybech této řady doporučuji v představě přijmout spíše dělení na levé a pravé tělo než dělení na pravou a levou polovinu. Dosáhneme tím znehybnění toho těla, které magické pohyby provádět nebude. Jeho svaly se nicméně musí cvičení musí. Nikoli aktivitou, ale svou pozorností, vědomím. Nehybnost těla, které pohyby neprovádí, se musí týkat i jeho hlavy, tedy opačné poloviny hlavy. Znehybnění poloviny tváře a hlavy je obtížně proveditelné, ale cvičením ho lze dosáhnout.
Tato řada je rozdělena do čtyř skupin.

PRVNÍ SKUPINA - DRUHÁ SKUPINA - TŘETÍ SKUPINA - ČTVRTÁ SKUPINA

PŘEDCHÁZEJÍCÍ KAPITOLA - OBSAH - INFO - NÁSLEDUJÍCÍ KAPITOLA